Vážené kolegyně, vážení kolegové,
na našich seminářích k výkonu koordinátora BOZP na staveništi se zabýváme rovněž finanční odměnou koordinátora za svoji činnost. Bohužel v praxi často vyhrává nejnižší cena. A koordinátor je pak na staveništi třeba jen 1 x měsíčně. Zadavatel stavby si mne ruce, jak ušetřil, když našel takového koordinátora, který mu takovou smlouvu podepsal. A když potom dojde k vyšetřování, koordinátor se hájí, že svoji činnost vykonával v souladu s uzavřenou smlouvou se zadavatelem.
A má v tomto případě koordinátor pravdu? Nemá.
Činnost koordinátora BOZP se řídí zákonem a ten musí dodržovat. A jaká má být tedy četnost kontrol koordinátora a na to navazující finanční ohodnocení? Na to si musí odpovědět každý koordinátor sám. Četnost musí být taková, aby naplnil všechny požadavky zákona. Stále zdůrazňujeme povinnosti koordinátora uložené zákonem. Pro bližší upřesnění níže uvádím některá stanoviska vyplývající z Rozsudku Nejvyššího správního soudu z měsíce května 2019, kde se mimo jiné uvádí:
– koordinátor je povinen neustále kontrolovat úroveň bezpečnosti na stavbě [§ 8 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 591/2006 Sb.] a na případné nedostatky je povinen upozornit zhotovitele, oznámit takovou skutečnost zadavateli a trvat na neodkladné nápravě, kterou prověří následnou kontrolou;
– každodenní přítomnost na staveništi není nutná, ale je nutné být přítomen tak často, jak vyžaduje řádné plnění zákonných povinností;
– činnost koordinátora nesmí být formální; koordinátor se nesmí stát jakýmsi fíkovým listem, jenž formálně („papírově“) potvrdí, že je vše v pořádku, ačkoli se o to řádně nepostaral;
– koordinátor, tedy osoba vykonávající odborný dozor na stavbě za účelem předejití problémům na úseku bezpečnosti práce, musí být nahlížen jako profesionál ve svém oboru i v tom ohledu, že musí být schopen rozpoznat, zda je jeho činnost na stavbě nezbytná s ohledem na zákonné podmínky, anebo zda nezbytná není. Zaváže-li se k činnosti koordinátora i v případě nikoli nezbytném, nemůže se následně dovolávat toho, že podle objektivního práva koordinátor na stavbě působit nemusel a že bezpečnost práce bylo možno zajistit i jiným způsobem. V takovém případě by totiž mohlo vzniknout zcela nežádoucí „dozorové vakuum“ – koordinátor by za nic neodpovídal, a přitom by si zadavatel mohl z dobrých důvodů myslet, že koordinaci záležitostí týkajících se bezpečnosti práce zajistí právě koordinátor;
– oblast bezpečnosti práce je oblastí, ve které je třeba klást vyšší nároky na odborně způsobilé osoby, které mají zabezpečit právě ochranu zdraví a života zaměstnanců. Jednou z povinností koordinátora BOZP je průběžné, soustavné, komplexní a předvídavé dohlížení na to, že zhotovitelé dodržují stanovená opatření;
– z harmonogramu postupu prací a vzájemné komunikace mezi koordinátorem BOZP, zadavatelem a zhotoviteli je však možné určit kritické momenty, kdy je přinejmenším vhodná, ne-li přímo nutná, přítomnost koordinátora BOZP na staveništi;
– z pojmu koordinace ve spojení s obecnými požadavky na činnost koordinátora plynoucími z jeho zákonného postavení (§ 10 odst. 2 zákona o zajištění podmínek), tedy s požadavkem individualizace činnosti koordinátora ve vztahu ke konkrétní stavbě a profesionality jeho postupu, zahrnující především schopnost předvídání rizik a předkládání adekvátních návrhů řešení, plyne požadavek, aby koordinátor byl v oboru své činnosti aktivní a iniciativní. To znamená, že pokud provádí svou činnost i během realizace stavby, je povinen, aniž by jej k tomu kdokoli vyzýval, původně zpracovaný plán přizpůsobovat případným nově se objevivším okolnostem. Je tomu tak proto, že od profesionála v oboru předvídání rizik a jejich předcházení se očekává, že bude takříkajíc „myslet dopředu“ – jeho úkolem je právě takovéto myšlení. Výslovné vyjádření povinnosti aktualizovat plán a přizpůsobovat jej tedy v daném kontextu toliko jednoznačněji formulovaným vymezením koordinátorových povinností bezpečně plynoucích již z textace dřívější právní úpravy, jakož i jejího smyslu a účelu;
– z registru rizik zpracovaných zhotovitelem I. a dokumentu ohledně identifikace a vyhodnocení rizik zpracovaného zhotovitelem II. neplynula podmínka současného výkonu prací na mostě a pod mostem v identickém místě a čase, nýbrž podle předložených dokumentací zpracovaných zhotoviteli byla možná práce buď na mostě, anebo pod mostem, bez podmínky nacházet se současně na identickém místě. Proto mělo dojít ke koordinaci prací, aby bylo vyloučeno současné provádění prací v identickém místě a čase „na“ a „pod“ mostem;
– koordinátor právě proto, že jde o profesionála v oboru předvídání rizik a jejich předcházení, je povinen od jiných osob podílejících se na realizaci stavby způsobem, jenž může být relevantní pro bezpečnost práce, aktivně, důsledně a včas vyžadovat součinnost k tomu, aby sám mohl plnit své úkoly. Nelze se zbavit odpovědnosti odkazem na neplnění povinností jinými osobami. Pokud tato součinnost není poskytována, je na to povinen neprodleně a tak, aby pokud možno nemohlo dojít k nežádoucím následkům, upozornit zadavatele stavby a důsledně od něho vyžadovat nápravu. Nedočká-li se jí, je povinen mu oznámit, že nadále již nemůže plnit své úkoly, a případně, vyžaduje-li to povaha věci, učinit i další vhodná opatření k tomu, aby nedošlo k újmám na zdraví či životech osob, jichž se stavební činnost může dotknout. Činnost koordinátora nesmí být formální; koordinátor se nesmí stát jakýmsi fíkovým listem, jenž formálně („papírově“) potvrdí, že je vše v pořádku, ačkoli se o to řádně nepostaral.
Z výše uvedených stanovisek Nejvyššího správního soudu vyplývá, že je na koordinátorovi, aby posoudil nutnou četnost jeho kontrol na staveništi, aby mohl splnit všechny požadavky, které vyžaduje zákon. A povinnosti koordinátora BOZP opravdu ukládá jenom zákon. Případné odkazy na uzavřenou smlouvu se zadavatelem, kde jsme si „dohodli“ malou četnost našich kontrol (a tomu odpovídající i malou finanční odměnu) na naší odpovědnosti nic nemění.
Josef Štoudek